Poznejte zajímavou, bohatou i tragickou historii Židovského Města v Praze

Poznejte zajímavou, bohatou i tragickou historii Židovského Města v Praze

– komentovaná tour s profesionální a zkušenou místní průvodkyní

Délka trasy: cca 3-3,5 kilometry
Doba trvání: 3 hodiny

Navštívíte místa: Židovské Město – Josefov, Staronová synagoga, Maiselova synagoga, Pinkasova synagoga s Patníkem obětí šoa z českých zemí, Starý židovský hřbitov, Španělská synagoga
Procházka vede nejen exteriéry, také interiéry míst. Její součástí je návštěva interiérů jednotlivých památek.

Cena

	Minimální počet osob ve skupině	Maximální počet osob ve skupině	Cena za osobu
Skupinová akce	10	20	1.990 Kč
Skupinová akce	21	40	1.690 Kč
Privátní termín (na objednání)	2	8	4.990 Kč
Solo cestovatel (na objednání)	1	1	14.990 Kč

Vstupenky do objektů a jízdenky na městskou hromadnou dopravu jsou již zahrnuty v ceně.
V případě přání klientů, doprovod zpět do hotelu.

---

Poznejte zblízka jeden z nejrozsáhlejších dochovaných komplexů židovských památek na světě, spolu s unikátními expozicemi Židovského muzea v Praze, třetího nejstaršího muzea tohoto typu na světě, s jedněmi z nejrozsáhlejších sbírek judaik, vč. synagogálních a jiných textilií, které svým rozsahem nemají ve světě obdoby. Vydejte se objevovat svět bývalého pražského Židovského ghetta, jehož historie v této lokalitě sahá až do 13. století, a možná ještě hlouběji. Projdete se místy, která vám dají nahlédnout do vzniku, rozkvětu, ale i mnoha náročných období a pogromů, kterými Židovské Město prošlo, přes období na přelomu 19. a 20. století, kdy došlo k asanaci a prakticky celé bylo zbořeno, až do současnosti.

Židovské Město, které nese od roku 1850 název Josefov, je nejmenším katastrálním územím Prahy, přímo sousedícím se Starým Městem pražským. Jeho současná rozloha je necelých 9 hektarů, z čehož zhruba jednu devítinu zabírá plocha Starého židovského hřbitova. Ve srovnání se 129 hektary Starého Města pražského je to skutečně plochou malinká část Staré Prahy, ovšem stále velmi zajímavá svou historií a kulturním bohatstvím. Součástí Prahy se Židovské Město – Josefov stalo právě v roce 1950 jako 5. část, páté město, a proto se mu také někdy říká Pátá čtvrť. Původní Židovské ghetto bylo koncem 80. let 19. století coby chudinská čtvrť, ve které již nežili jen Židé, odsouzeno k asanaci. A přesto, že se z ghetta zachovalo jen málo staveb, jedná se o největší a jeden z nejvýznamnějších souborů židovských památek v Evropě.

Lokalita kdysi největšího středoevropského židovského ghetta, jehož historie sahá až do středověku, prošlo v letech 1895 až 1914, tedy do počátku první světové války, prošlo zásadní proměnou. Čtvrť plná úzkých křivolakých uliček v sousedství Staroměstského náměstí, byla prakticky celá zbořena, a na jejím místě byly postaveny výstavní a reprezentativní domy, široké ulice a bulváry. Tak, jak si to radní Starého Města pražského přáli. A tedy, asanace se netýkala jen Židovského Města – Josefova, ale částí Starého Města pražského, ve kterém bylo zbořeno také mnoho historických domů a památek. Tyto události iniciovaly vznik organizací zaměřených na památkovou ochranu i ochranu židovského dědictví, a tak v roce 1900 vznikl Klub za Starou Prahu a v roce 1906 bylo založeno Židovské muzeum v Praze. A i díky těmto organizacím byly některé památky zachovány až do dnešních dní.

I tak, řada památek nenávratně zmizela, z původních devíti synagog Židovského Města zbylo šest – dochovaly se nejstarší i největší. Zmizelo téměř 470 domů, stovky nových domů však byly postaveny a vznikla i výstavní a moderní Pařížská třída, byť jsou domy v ní postaveny v historizujícím stylu, který staré časy určitým způsobem evokuje. Jsou již jiné. A mnohem vyšší, než bývala původní zástavba.

Jak vypadalo někdejší Židovské Město? V současném kontextu si to lze představit asi jen velmi těžko. Před asanací mělo na 300 domů a 31 uliček. Po asanaci zbylo 83 domů a 10 ulic. Židovské Město bylo skutečně jedinečnou a pitoreskní čtvrtí se spoustou na sebe všelijak nalepených menších i větších domků s mnoha průchody, dvorky a křivolakými uličkami. Vypadalo tak, jak vznikalo a jak se tu v průběhu času žilo po staletí. Ovšem, lokalita poblíž Vltavy, v původní podobě, trpěla záplavami, do toho zde panovaly špatné hygienické poměry, to byly argumenty, které hrály ve prospěch asanace, navíc, jinak poměrně lukrativní stavební pozemky, že?

Ať už byly důvody, jaké byly, z původních staveb Židovského Města se nám jich dochovalo jen málo, i tak jsou jedním z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších souborů židovských památek v Evropě. Dochovala se nám nejstarší synagoga v Evropě, ve které se dosud konají bohoslužby, více než 750 let stará Staronová synagoga, dochovala se nám velká část Starého židovského hřbitova, na kterém se prokazatelně pohřbívalo už od 15. století, na kterém je pohřben i MaHaRaL, velký učitel Rabbi Löw, Jehuda Liva ben Becalel. Dále se nám dochovaly původně renesanční synagoga Maiselova, raně barokní synagoga Klausová, největší synagoga Židovského Města, původně pozdně gotická Pinkasova synagoga, druhá nejstarší dochovaná synagoga na území Židovského Města, ve které je v současnosti také Památník obětí šoa z českých zemí, velmi silně působící na návštěvníky, na jejích zdech si můžete na nápisech přečíst více než 80.000 jmen obětí z Čech a Moravy. Dochovala se nám také původně renesanční synagoga Vysoká neboli Radniční, do které nemají turisté přístup a je určena pouze pro účely bohoslužeb, a pak také nejmladší synagoga Židovského Města postavená v maurském stylu v roce 1868 na místě Staré školy. Dále se dochovala původně renesanční Židovská radnice a její mladší přístavba, a také Obřadní síň Pohřebního bratrstva, která sice působí starodávně, byla však postavena v neorománském stylu v letech 1906-1908.

Za druhé světové války se z opuštěného Židovského Města stalo skladiště konfiskovaného majetku, především Židů, kteří byli deportování do koncentračních táborů. Po ukončení války mnoho pozůstalostí zůstalo v rukou Židovského muzea, protože jeho původní majitelé byli zavražděni v koncentračních táborech. Židovské muzeum se tak stalo druhým největším muzeem svého druhu na světě, v současnosti z hlediska rozsahu sbírek největším židovským muzeem na světě, s více než 40.000 sbírkovými předměty a 100.000 knihami. A přestože se na Židovském Městě podařilo zachovat, zachránit před zbořením, jen několik nejvýznamnějších památek na mnohasetletou historii pražských Židů, tvoří v současnosti nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě.

Jaká místa při procházce navštívíme?

Z hotelu Savoy, který se nachází prakticky na samém západním konci historické Prahy a Hradčan, se nejprve přesuneme níže k Vltavě, abychom se přiblížili historickým městům pravého břehu řeky, Starému Městu pražskému a Židovskému Městu, které bylo a je v jeho sousedství.

Ze zastávky Malostranská, která je ještě na levém břehu Vltavy, stejně jako Malá Strana, Hradčany a hotel Savoy Prague, se vydáme již pěšky na Židovské Město, přes Mánesův most, s krásným výhledem na Karlův most, který se nachází jen pár set metrů výše proti proudu Vltavy, směrem na jih. Projdeme kolem budovy Rudolfina, která je v současnosti sídlem České filharmonie, po nábřeží, směrem k Pařížské třídě, na jejímž nám bližším konci se nachází Staronová synagoga, nejstarší dochovaná synagoga v Evropě, ve které dosud probíhají bohoslužby, více než 750 let stará stavba, kterou stavěli stavebníci královské huti, prý tíž, kteří stavěli první gotický komplex v Praze, areál Anežského kláštera, a ve které se nachází nejstarší dochovaný gotický portál v Praze, již ze 13. století. Do této synagogy budeme moci vstoupit a prohlédnout si její hlavní loď s působivou gotickou klenbou, svatostánkem, bimou i symbolickým místem určenému Rabbi Löwovi.

Dále se vydáme do Maiselovy synagogy, kterou nechal postavit primas Židovského Města a mecenáš Mordechaj Maisel, v jejímž předsálí si můžete prohlédnout nejstarší nalezený a dochovaný náhrobek ze Starého židovského hřbitova, od něhož se datuje jeho stáří, náhrobek rabína Avigdora Kary, datovaný do roku 1439. V synagoze, která již neslouží bohoslužebnému účelu, ale jako výstavní a prostor pro kulturní a vzdělávací pořady a setkání, je expozice zaměřená na dějiny Židů v Praze a v českých zemích od 10. do 18. století, včetně některých velmi působivých exponátů a také historicky zajímavých a vzácných, mezi které kromě ukazovátek a korun na Tóru, patří také roucho a prapor židovského mystika, kabalisty a mesianisty Šeloma Molcha, které byly původně pořízeny rodinou Horowitzů a uloženy v Pinkasově synagoze.

Dále navštívíme právě tuto druhou nejstarší dochovanou synagogu Židovského Města, pozdně gotickou synagogu Pinkasovu, která byla původně rodinnou synagogou rodiny Horowitzů. Od 60. let 20. století je v této synagoze umístěn také velmi silně působící Památník obětí šoa z českých zemí, na nápisech na zdech této stavby si můžete přečíst 80.000 jmen obětí holocaustu z Čech a Moravy.

V těsném sousedství Pinkasovy synagogy se nachází Starý židovský hřbitov, na kterém se, s přestávkami v letech morových epidemií, kdy bylo zakázáno pohřbívat na území města, kontinuálně pohřbívalo minimálně od roku 1439 až do roku 1787. Rozlohou okolo 0,9 hektaru zabírá prakticky jednu desetinu plochy celého Židovského Města. Na Starém židovském hřbitově bylo v několika vrstvách zeminy pohřbeno na 100.000 lidí a můžeme zde vidět nad zemí okolo 12.000 náhrobků, mezi nimi i několik pohřebních tumb. Jedna z nich patří také Rabbi Löwovi, vrchnímu pražskému rabínovi, velkému učiteli, MaHaRaLovi, jménem Jehuda Liva ben Becalel, dle legendy tvůrce Golema, umělé bytosti, která měla chránit obyvatele Židovského Města. Rabbi Löw je pohřben v tumbě se symbolem Lva, v západní části hřbitova, poblíž budovy Umělecko-průmyslového muzea, které se nachází za hřbitovní zdi, je zde pohřben on, i jeho žena Pearl. Najdeme tu hroby dalších významných osobností, jakými byl již zmiňovaný rabín a básník Avigdor Kara, jehož náhrobek je nejstarším dochovaným na Starém židovském hřbitově, primas Židovského Města a mecenáš Mordechaj Maisel, kronikář, matematik a astrolog, současník Brahonův a Keplerův, David Gans, vrchní pražský, zemský český a moravský rabín, velký znalec Talmudu a vášnivý bibliofil David Oppenheim(er) nebo též žena prvního Žida povýšeného v Habsburské monarchii do šlechtického stavu, Jakoba Baševiho, Hendel Baševi.

Ze Starého židovského hřbitova vyjdeme brankou mezi neorománskou budovou Obřadní síně Pohřebního bratrstva – Chevra Kadiša, a raně barokní Klausovou synagogou, největší synagogou Židovského Města, která stojí na místě tří menších staveb, klauzur, škol, proto název Klausová. Dál, opět kolem Staronové synagogy, tentokrát už ne Maiselovou, ale Červenou ulicí, půjdeme směrem k poslední ze synagoze, kterou navštívíme, nejmladší synagoze Židovského Města, synagoze Španělské. Cestou v červené ulici budeme míjet Židovskou radnici s hodinami, které ukazují čas v opačném směru, než jsme běžně zvyklí, projdeme také pod okny Vysoké synagogy a dojdeme do Pařížské ulice, kterou půjdeme dál, až odbočíme ke kostelu svatého Ducha, který je v těsném sousedství Španělské synagogy na místě Staré školy, která byla zbořena v roce 1867.

Chcete víc než jenom základní procházku?

Nechte se průvodkyní zavést do míst, na která většina turistů při návštěvě Prahy nezavítá. Staňte se turisty, kteří se dostávají do větších hloubek historie, současnosti, příběhů, poznání osob, osobností a míst, která na vás mohou zanechat silný dojem, byť se o nich na většinou nic moc nedozvíte online, ani na sociálních sítích.